Existuje studie Ing. J. Štabrňáka, která vznikla v červenci 2010 na popud starosty Hluboké n.V. a senátora Ing. T. Jirsy, který by rád připojil Zliv na páteřní cyklostezku České Budějovice – Hluboká n.V. – Purkarec – Týn n.V.
Ve sledovaném úseku je cyklostezka vedena po této trase:
Opakovaně jsou zmiňovány výhody realizace právě této varianty, a to existence stávajících polních cest a tudíž údajně nižší náklady na stavbu. Historické polní cesty však již dnes vykazují stopy zátěže, které by bylo vystaveno i těleso nové cyklostezky, cesty jsou rozježděné a zamokřené. Cesta kolem rybníku Zadní Topole již neexistuje vůbec, ale ve studii je s ní počítáno.
Nevím jak Vy, ale my bychom nechtěli, aby nám po naší cyklostezce jezdily těžké zemědělské stroje, traktory se siláží k jámě u lesa a lesní stroje, které ji budou i přes všechna dobře míněná opatření znečišťovat, přetěžovat a dříve nebo později poškozovat. Zemědělci a lesníci totiž mají právo na volný přístup ke svým pozemkům po obecních cestách. Leda bychom jim vybudovali náhradní přístupové komunikace.
Pokud bychom tedy uvažovali o této variantě trasy, je třeba vzít na vědomí, že bychom nebudovali cyklostezku s kvalitní „cyklo“ skladbou vozovky, nýbrž novou komunikaci charakteru silnice, která snese zátěž mnohatunových zemědělských strojů a traktorů.
V posledním úseku, kolem rybníka Zadní Topole, resp. v jeho záplavové oblasti (kam se rybník může rozlévat) o nějaké „levné“ variantě nemůžeme vůbec uvažovat. Historicky tudy sice cesta vedla, ale dnes ji najdeme pouze na mapách. Ve skutečnosti zde přechází pole v litorály. Tento úsek je svou délkou zcela srovnatelný s naším úsekem mezi rybníky. Srovnatelný je nejen svou délkou, ale i „nekvalitou“ svého podloží a nutností přijmout náležitá technická opatření zajišťující dlouhodobě udržitelné fungování cyklostezky, ale pochopitelně také cenou.
Pro nezávislé posouzení možností výstavby město požádalo společnost Arcadis CZ a.s., České Budějovice o vypracování geologického průzkumu této varianty trasy. Tato společnost vypracovala stejnou studii i pro naši variantu. Jak se můžete dočíst, tak geolog vzhledem k naměřeným hodnotám, geologické skladbě a především vysoké hladině spodní vody (již v hloubce půl metru) doporučuje stejná stavební opatření jako v případě naší varianty. Kromě toho jsou v trase nutná 3 přemostění. Jedno je v pořádku, druhé je v havarijním stavu a třetí chybí zcela (náhon rybníku Zadní Topole). Kromě toho geolog doporučuje dvojnásobné hodnoty zpevnění vzhledem k předpokládanému pohybu těžké techniky po tělese cyklostezky.
Celou zprávu geologa si můžete přečíst zde.
Ve studii zpracované Ing. Štabrňákem ani v odhadech nákladů na výstavbu nebyly výše uvedené problémy a požadavky vůbec zapracovány a zohledněny. Bez geologického průzkumu se totiž žádný projektant pro dopravní stavby (a tím Ing. Štabrňák není) neobejde a je to to první, co potřebuje mít k dispozici.
